INDIÁNI
MARTIN PAVEK 2015
INDIÁNSKÁ ETNIKA AMAZONIE
V deštných prelesech Amazonie žije velké množství indiánských etnik. Tato unikátní oblast je prastarým domovem nejen bohaté fauny a flory, ale také indiánských kmenů s tisíciletou historií, která přežívá dodnes. Tyto indiánské kmeny vynikají velkou diverzitou a nacházejí se na území několika jihoamerických států, na rozlehlém území nížinné i horské amazonské džungle. Na území Peru a jeho příhraničních oblastí žije přes 350 tisíc etnik asi 16-ti lingvistických skupin, hovořící asi 70-ti jazyky. Jedná se o unikátní populace s velkými rozdíly zvyků, sociálního systému, mytologie, šamanismu a života vůbec.
Indiánské kmeny na území Peru
ARAHUACA CAHUAPANA JÍBARO PANO Nahua HARAKMBET
Amuesha Chayahuita Achual Amahuaca Sharanahua Amarakaeri
Asháninka Jebero Aguaruna Capanahua Shipibo-Conibo
Culina Shawi Candoshi Cashibo-Cacataibo Yaminahua HUITOTO
Chamicuro Huambisa Cashinahua Bora
Machiguenga Jíbaro Isconahua Huitoto
Nomatsiguenga Mayo-Pisabo
Piro Mayoruna
PEBA YAGUA QUECHUA TACANA TUCANO TUPÍ GUARANÍ ZAPARO
Yagua Quechua Lamista Esa-Ejja Orejón Cocama-Cocamilla Arabela
Quechua del Napo Secoya Iquito
Quechua Pastaza Tigre
(výběr známějších a větších etnik Amazonie, jména mají i více variant)
INDIÁNSKÉ KMENY DNES
Většina těchto indánských lokalit je už částečně civilizována, indiáni udržují život ve vesnicích a komunitách, avšak najde se zde ještě mnoho prvků tradičního způsobu života. Indiánské vesnice jsou stavěny převážně přírodním tradičním způsobem, v každodenním životě indiánů již však najdeme modernější pomůcky a vybavení. Mnoho vesnic je již pod správou regionu, což jim často zaručí že májí svá vlastní území ale nedisponují již takovou suverenitou jako dříve. Kontakt s obyvateli místní civilizace je běžný ale setkání s bílým člověkem je stále pro ně raritou a důvěra se získává pomalu. Na těchto území se již vyskytují tzv. Mestizos, míšenci peruánců a indiánů, kteří se zde usadili.
I
NDIÁNI ŽIJÍCI V IZOLACI
Ve vzdálených oblastech žijí ještě také izolované a doposud nekontaktované kmeny, zejména v nedostupných oblastech a pohraničí s okolními státy. Existují dva druhy izolace.
Nekontaktovaní indiáni - divocí indiáni, kteří nikdy nepřišli do kontaktu s civilizací, nanejvýš se někteří stýkají s jinými kmeny, kteří mají omezený kontakt. Tito indiáni jsou většinou nazí a nezakládají žádne vesnice, jen dočasné příbytky při neustálé migraci. Jsou to jakési klany, velmi dobře znalí přírody a přežití v džungli, zřídka se ukážou na hranici civilizace.
Indiáni v dobrovolné izolaci - komunity kteří již dříve měli kontakt s civilizací, ale měl tragické následky a tak se indiáni stáhli hlouběji do džungle kde mohou žít v dobrovolné izolaci bez rušivého vlivu civilizace. I když se nyní těmto skupinám začínají zakládat rezervace, ještě nejsou mimo ohrožení přežití. V prvotní fázi kontaktu měli tito indiáni nejhorší zkušenosti s dobyvateli kaučuku, misiemi, těžaři, přičemž některé z kmenů, které se po tomto stáhly hluboko do džungle, dnes ani neví že např. kaučuk se už netěží.
INDIÁNSKÁ ETNIKA
ASHANINKA
Největší kmen v peruánské Amazonii. Tento bojovný kmen indánů přežívá integraci civilizace nejen díky svému počtu obyvatel, ale také díky iniciativitě a soudržnosti. Velmi vyspělé etnikum, schopné vůdčí činnosti, reprezentace i obrany své kultury a území. Přesto že indiáni Ashaninka jsou bojovníci, jsou velmi přátelští, otevření a schopni dobré konver- zace. Tento kmen je rozšířen od vysokohorské džungle úpatí And až do nížinné džungle centrální Amazonie. Ashaninkové mají bohaté tradice se svou mytologií, kosmologií a šamanismem. Jako jedni z mála stále vyrábějí umělecké výrobky a především ještě tradiční oděv Kushma, vyráběný ručné z přírodního bavlníku. Tento kmen dodnes částečně používá luky a šípy k lovu a obraně. Tradičním příbytkem je chýše z palem a dřeva, Tambo.
Lingvistická skupina: ARAWAK
Sousední kmeny: Matsiguenga, Nomatsiguenga, Yine, Yanesha
Populace: cca 80 000 obyvatel
AWAJUN
Druhý největší kmen peruánské Amazonie. Jedná se o velmi bojovný kmen indiánů, známý v minulsti především jako lovci lebek. Mentálně vyspělí a velmi iniciativní kmen známí také pod názvem Aguaruna je etnikum obývající severozápadní Amazonii u hranic s Ekvádorem. Tito indiání mají přirozené vúdčí schopnosti a nejednou se zasadili o obranu svých území před těžbou ropy a dřeva. Ve svém regionu mají již své správní zástupce a jsou průbojní v mnoha směrech. Díky tomu však také přicházejí o svoje unikátní tradice a znalosti s příchodem civilizace. Bojovnící tohoto kmene nemají v boji v džungli konkurenci, jsou nesmírně silní, odvážní a vytrvalí. Jsou velmi diplomatičtí a k útoku-obraně se uchylují jako poslední možnost, o to víc je však překvapivý. I když se jedná o indiány s prudkou myslí, paradoxem je, že ve skutečnosti bojovníci jsou velmi mírumilovní lidé s dobrým srdcem. Smysl pro komunitu a hrdá příslušnost k vlastnímu kmeni je jejich charakteristickou silnou stránkou. V prvotním kontaktu jsou však Aguaruni zvyklí být nedůvěřiví a do mnohých lokality tohoto kmene je jimi vstup zabráněn či může být bez domluvy nebezpečný. Jejich tradice jsou velmi bohaté na mytologii, kosmologii, znalost posvátných rostlin a šamanismus. Jejich typickými zbraněmi k obraně a lovu jsou Oštěp a foukačka s jedovatými šípy. Luky nepoužívají. Aguarunové jsou známí výrobou kánoí dlabaných z kmene stromu. Tradičním příbytkem je chýše z bambusu či dřeva se střechou z palmového listí Shapacha nebo Palmiche. Dnes jsou chýše hranaté, dříve dle tradice byli oválné.
Lingvistická skupina: JIVARO
Sousední kmeny: Wampis, Jivaro, Achual, Shuar
Populace cca 55 000 obyvatel
SHIPIBO
Obyvatelé tohoto kmene jsou velmi přátelští a poměrně otevření lidé. Jako jediní dokázali ustát příchod civilizace do takové míry že jejich tradice a charakteristické symboly šamanismu byly přijaty i ve městech na jejich území jako místní kulturní prvek. Shipibové jsou známí především jako velcí odborníci na přírodní léčitelství a jako výrobci tradičních uměleckých výrobků s posvátnými symboly jejich kosmologie. Tento kmen je již delší dobu z většiny civilizován ale stále udržuje své zvyky a je klasickým představitelem amazonské mystiky. Ženy Shipibo stále používají své tradiční obleky a vyrábějí velkou škálu látek s motivy ayahuascy, keramiku, korále, náramky a praktikují tradiční tance. Tradiční oděv Kushma muži používájí už jen v ceremoniích ale je oproti jiným kmenům propracovanější. Šamani tohoto kmene jsou velmi známými a zkušenými léčiteli a udržují své tradiční obřady s liánou Ayahuasca a dalšími posvátnými rostlinami. Kosmologie, mytologie a šamanismus má v tomto kmeni velkou tradici. V šamanské tradici se stává šamanem-léčitelem jak muž tak i žena. Indiáni tohoto kmene se živý agrikulturou a lov je pro ně doplňkový. Dříve se používali luky a šípy. Tradičním příbytkem je chýše Maloka ze dřeva či bambusu a palmových listů.
Lingvistická skupina: PANO
Sousední kmeny: Conibo, Ashaninka,Yine, Isconahua a další...
Populace: cca 30 000 obyvatel
SHAWI-CHAYAHUITA
Indiáni tohoto kmene zaujímají poměrně menší komunitu. Jsou to částečně příbuzní severským kmenům skupiny Jivaro, ale patří do jiné jazykové skupiny. I když existuje více komunit s názvi jako Shiwilu nebo Chayahuita,bežně se nazývají Shawi. Tyto etnika utrpěli příchodem civilizace újmy a úpadek kultury, ale obyvatelé vzdálených vesnic doposud praktikují tradiční život v džungli. Ženy ještě používají tradiční oděvy velmi podobné kmeni Shipibo a případně se ještě malují obličej tradičními plody Achiote. Tento indiánský kmen se věnuje lovu a pěstování plodin. Šamanismus a kosmologie je zde velmi rozvinutý a indiáni praktikují tradiční obřady s liánou ayahuasca a dalšími rostlinami.
Lingvistická skupina: Cahuapana
Sousední kmeny: Shiwilu, Chayahuita
Populace: cca 14 000 Obyvatel
YAMINAHUA
Velmi zajímavý kmen centrální Amazonie zasahující až k hranici s Brasilií a žijící i v Brasilii. Mnohé komunity tohoto kmene jsou původem divocí indiáni, kteří přišli z odlehlých oblastí pralesa jako nekontaktovaní. Usadili se u malých toků a založili vesnice. V dnešní době jsou jejich vesnice částečně civilizované a původní kultura se ztrácí. Na jejich území probíhá těžba dřeva a surovin, která přináší úpadek kultury. Tyto etnika maji ale stále svoji divokost, schopnost lovit a velmi dobře se pohybovat po džungli. V minulosti byli tyto komunity migrující kmeny nahých indiánů, s několika málo zbraněmi, jako např. oštěp. Jejich divocí příbuzní a bratři stále žijí v odlehlých lokalitách jako nekontaktované klany migrujících indiánů. Jejich komunita není početná a ještě zdaleka nezmapovaná. Jejich první zkušenosti s civilizací nebyly dobré, neboť jako první přišla na jejich území těžba dřeva a surovin. Díky tomu i jejich sousední kmen Amahuaca je na cestě k vymyzení.
Lingvistická skupina: Pano
Sousední kmeny: Amahuaca, Moronahua, Cashibo a další...
Populace: cca 350 obyvatel (Peru)
***